František Jahelka - lyžařské zájezdy, letní tábory

V termínu 13. - 26. 8. 20089 jsme již potřetí  navštívili poloniny Zakarpatské Ukrajiny. Opět jsme, jako již mnoho let šli v trojici a to František Jahelka, Marie a Jiří Demlovi. Začali jsme v městečku Rachiv, kde jsme v loňském roce skončili. Přes  vesničku Goverla, kde jsme v soukromí přespali v soukromí, jsme se vydali dolinou podél řeky Bílá Tisa pod dvoutisícovku hřebene Černohora Pop Ivan 2020. Tu jsme zdolali strmým výstupem po pěšince nejdříve lesem, pak  jalovce  a posléze po travnatoskalnatém terénu. Na vrcholu je zřícenina observatoře, kterou postavili Poláci v roce 1937 a  rok na to ji Němci vypálili. Tato stavba je po sedmdesáti letech ještě stále v dobrém stavu, kámen a beton vydržely desetiletí .

Po hlavním hřebeni s odbočkami na zajímavé vedlejší hřebeny jsme postupovali směrem na nejvyšší horu Ukrajiny  Goverla 2061. Přespávali jsme ve stanech a jídlo si nesli s sebou. Na celém hřebeni Brebenskul 2035, Rebra 2001, Breskul 1950  jsou historické pohraniční kameny z jedné strany CS- Československo a z druhé P- Polsko. Na Goverle byla spousta lidí a památník postaveny ukrajinskými guberniemi. Je zde i veliká dřevěná podkova, kde poutníci nechávají různé předměty, šátky, stuhy,prapory apod. Potom jsme přes velmi nízké sedlo vylezli ještě Petros 2020, kde je na vrcholu kaplička, do které uhodil blesk a veliký železný kříž, který je také zkroucený bleskem.  Pak jsme už jen sestupovali zase do údolí Tisy do obce Lugy, kde jsme se setkali se stařenkou 89 let, která pamatovala prezidenta Masaryka a zazpívali jsme si s ní písničku „Teče voda teče". Autobuse a vlakem jsme se opět přesunuli do Čopu a posléze překročili Slovenskou hranici. V Malém Kamenci jsme si vyzvedli naše auto a vyrazili do Prahy.